Teologie a mezináboženské vztahy

Teologická reflexe křesťanství mě zajímala od mé konverze v rané dospělosti. Systematické teologic­ké vzdělání jsem si ale doplňoval téměř dvacet let, než jsem ho uzavřel doktorátem na Husitské teo­logické fakultě UK. Vzhledem k poradenské praxi jsem se v teologii nejvíce orientoval na praktickou teologii a v tomto oboru jsem také obhájil disertační práci s názvem Pastorační poradenství v oblasti sekt a sektářství. Duchovenskou práci ale nevykonávám a jen zřídka a příležitostně vedu bohoslužby ve společenství, do něhož patřím – ve sboru Církve bratrské v Praze na Smíchově.

Religionistický zájem o současný duchovní život mě logicky přivedl i tématu mezináboženských vztahů. Hlouběji jsem se tímto tématem mohl zabývat v letech 2006-2008 díky grantovému projektu „Přínos W. C. Smithe pro teorii a praxi dialogu monoteistických náboženství v České republice“, jehož jsem byl hlavním řešitelem. Podílel jsem se na přípravě několika neformálních setkání příslušníků různých duchovních tradic a dvou konferencí, jejichž cílem bylo – kromě jiného – vztahy mezi příslušníky různých duchovních tradic rozvíjet.

Představu o mé teologické práci a o přístupu k možnostem rozvíjení mezináboženských vztahů si můžete učinit na základě několika odborných knih a článků.